Desatero

1. Je normální cítit smutek, vztek, všechno i nic.

2. Rozhodnutí druhých, bohužel i ta smutná, mnohdy nemůžeme ovlivnit – neměl by sis je proto dávat za vinu.

3. Někdo křičí, jiný pláče a další nemluví. Každý se s tím vyrovnává jinak, je však důležité to v sobě nedusit.

4. Každý věk nese jiné cítění – úmrtí v rodině nese každý svou cestou. Je dobré tu však být jeden pro druhého, i když to bude občas těžké.

5. Chce to čas – klišé, ale pravda. Každý potřebuje však jinak dlouhou dobu.

6. Je důležité se rozloučit, můžeš to udělat jak po svém způsobu, tak po tradičním (například pohřeb).

7. Zda jít na pohřeb, či nikoliv, je pouze tvoje volba. Navíc zvaž, jestli tam jít sám, nebo s někým blízkým či kamarádem.

8. Může se stát, že si budeš sám chtít sáhnout na život – v tomto případě vyhledej co nejdříve odbornou pomoc.

9. Pokud zemře tvému kamarádovi někdo blízký, můžeš si o tom s nimi zkusit promluvit, nebo jim jakkoli pomoci – s úkoly, obejmout a nebo s nimi jít ven.

10. Ztrátu blízkého prožívá každý jinak, ale všechny to bolí – snaž se proto být shovívavý a trpělivý, ať už jde o kamaráda, rodiče nebo tebe samotného.