Desatero

1. V dnešní době je společnost přehnaně zaměřená na zevnějšek. Pamatuj si, že tvůj vzhled nevypovídá nic o tom, jaký jsi člověk a jakou máš hodnotu. Ani ty si asi nevybíráš kamarády podle toho, jak vypadají, ale spíš podle toho, jak se s nimi cítíš.

2. Pokud se stydíš za to, že se ti v dospívání mění tělo, zkus nezpanikařit. Popovídej si o svých pocitech s někým, komu důvěřuješ. Situace se brzy uklidní. Rozhodně nezačínej se sebeomezováním a drastickými dietami nebo cvičením – v dospívání pro tebe představují obrovské riziko.

3. Jez pestře, aby tvé tělo bylo vyživené, ale neodpírej si ani věci, na které máš chuť. Je důležité dávat tělu to, co potřebuje, ale zároveň nedělat z jídla zbytečnou vědu.

4. Pokud lidé kolem tebe komentují, jak vypadáš nebo co jíš, a tobě je to nepříjemné, zkus říct, že ti tyto poznámky nedělají dobře.

5. Je normální si v určité míře jídlem dělat radost. Problematické ale je, když je jídlo jediným způsobem, jakým dokážeme zvládat stres.

6. Pamatuj si, že emoce, se kterými si nevíš rady, přejídání nevyřeší – jen je na chvíli potlačí a ony se mnohdy vrátí ve větší intenzitě. Je důležité umět si emoce uvědomit a prožít je, přinášejí totiž důležitou zprávu o tom, jak se v danou chvíli máš a co pro sebe potřebuješ. Zkus jim proto naslouchat.

7. Pokud ti cvičení a přemýšlení o jídle zabírá stále více času, je na místě zpozornět, zda se o tebe PPP nepokouší. Všímej si varovných signálů jako jsou: počítání přijatých a vydaných kalorií; úzkostlivé zkoumání složení potravin, extrémní plánování každého jídla dopředu a vyhýbání se situacím, kde bys v jídle musel*a být spontánní nebo přesvědčení, že si každé jídlo musíš zasloužit, například tím, že se budeš více hýbat.

8. Pamatuj si, že sociální sítě nejsou realita. Pokud v tobě příspěvky nějakého člověka vyvolávají nepříjemné pocity, kazí ti náladu nebo zvyšují nároky na sebe sama – dej unfollow.

9. Pokud máš podezření, že se o kamaráda*ku pokouší porucha příjmu potravy, podívej se na tipy, jak jim pomoci na stránkách 3pe. Zkus mu*jí dát dát najevo, že jsi tu pro něj*ni – i to mu*jí může ohromně pomoct.

10. Okupují myšlenky na jídlo a pohyb tvou mysl až příliš, ale máš strach o tom mluvit? Zkus se svěřit dospělému, kterému opravdu důvěřuješ nebo si promluvit s odborníky na Lince bezpečí (116 111), v Dětském krizovém centru (241 484 149) nebo na specializované lince Anabell (774 467 293) – všechny linky jsou anonymní a zdarma. Nebuď na to sám*sama. Nedovol nemoci, aby nabrala na síle a obrala tě o roky naplněného života.